Hyde Park Civilizace

O extrémech počasí - suchu a vlnách veder.
O tom, kde v Česku už nebude ležet sníh.
O nejstarší meteorologické stanici v Česku.
O měření v okně i na střeše Klementina. 
O pražském limnigrafu a hladině nejen Vltavy.
O suchu jako „plíživé katastrofě“.
O modelování předpovědi změn klimatu.
I o vypouštění meteorologického balonu z Libuše.
Ředitel Český hydrometeorologický ústav Mark Rieder s Danielem Stachem vylezl na střechu Klementina, měřil hladinu Vltavy i popisoval meteorologická měření na Libuši.

Astronautka NASA Jeanette Epps se na oběžnou dráhu dostala ve 53 letech, na svůj let čekala víc než 15 let. Předtím přes sedm let pracovala pro CIA. V Iráku pomáhala hledat zbraně hromadného ničení. A nejen ve válečné zóně se dostávala do nebezpečných situací. Na Mezinárodní vesmírnou stanici měla letět v Sojuzu už o několik let dřív, ale NASA ji bez vysvětlení z posádky odvolala. Nakonec odstartovala v lodi Crew Dragon. A z oběžné dráhy sledovala zatmění Slunce.

NASA astronaut Jeanette Epps reached orbit at the age of 53, after waiting more than 15 years for her flight. Before that, she spent more than seven years working for the CIA. In Iraq, she helped search for weapons of mass destruction. And the war zone wasn’t the only dangerous situation she faced. She was supposed to fly to the International Space Station aboard a Soyuz several
years earlier, but NASA removed her from the crew without giving any explanation. In the end, she launched aboard Crew Dragon. And from orbit, she watched a solar eclipse.

Vezmeme vás do světa, kde bude ve dne tma. Už ve středu 12. srpna nás v Česku čeká částečné zatmění Slunce. Zakryto bude až 86 procent viditelného povrchu Slunce. Úplné zatmění budou lidé sledovat na západě Islandu a ve Španělsku. 
- Jak a kde se nejlépe dívat? 
- Co se to ve vesmíru děje, že máme takovou podívanou? 
- A co má se zatměním Slunce společného Albert Einstein a dva opilí čínští hvězdáři? 
Danielu Stachovi odpovídá docent Michal Švanda, astronom z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově a Astronomického ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.