2050

• 85: Ptáci jako indikátory zdravé krajiny

  Zajímá nás proč a jak posloucháte náš podcast. Najděte si prosím pár minut na vyplnění dotazníku na 2050podcast.cz/dotaznik a dejte nám cennou zpětnou vazbu. Od roku 1980 zmizela skoro pětina evropských ptáků. Přitom právě ptáci patří ke spolehlivým indikátorům stavu životního prostředí, protože jsou velmi závislí na okolní krajině - ať už třeba kvůli požadavkům na hnízdění nebo potravu. A na případné změny v ekosystému jejich populace poměrně rychle reagují. Jednou z příčin úbytku je intenzifikace zemědělství a další proměny krajiny, ale mezi méně známé patří velké rozšíření koček, které jsou u nás v podstatě invazním druhem a pro ptáky jsou nebezpečnými predátory.  Hostem epizody je ornitoložka Alena Klvaňová, od níž se dozvíme, že dbát o ptačí populace se nám vyplatí nejen protože jsou součástí naší krásné přírody, ale také protože jsou užiteční. Ptáci patří mezi důležité opylovače, redukují hmyz, škůdce a protože se řada ptáků živí semeny různých plevelů, pomáhají i tímto způsobem. Bavíme se také o tom, jak v praxi probíhá sledování ptáků po celé Evropě díky tisícům dobrovolníků a především shrnujeme, co můžeme udělat nejen na úrovni politiky, ale i v zemědělství a každodenním životě, aby ptáci v naší krajině prosperovali. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

  --------  

  48:01
• 84: Jaké nástroje má stát k dispozici pro dekarbonizaci?

  Transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku vyžaduje sérii důležitých rozhodnutí o vhodných řešeních a opatřeních. To se neobejde bez jasné komunikace a spolupráce na všech úrovních a bez nastavení podmínek a prostředí pro jednotlivé aktéry. Klíčovým hráčem je v tomto ohledu stát a jeho vláda. S Kateřinou Kolouchovou z Fakta o klimatu diskutujeme čtyři skupiny nástrojů, kterými stát disponuje: regulatorní nástroje, finanční nástroje, informační nástroje a investice do infrastruktury. Ke každé skupině uvádíme několik příkladů platných opatření, přičemž vyzdvihujeme, že největší efekt mají celé balíčky opatření, které jsou chytře nastavené napříč jednotlivými kategoriemi. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu. Vznik epizody podpořilo britské velvyslanectví v Praze.

  --------  

  33:32
• 83: Jaké geopolitické síly formují klimatickou agendu?

  Donald Trump potvrdil odstoupení USA od Pařížské dohody. Ale jaký vliv má americký prezident na klimatickou politiku v celosvětovém kontextu? V této epizodě se chceme podívat na to, jaké hybné síly a jací aktéři ji reálně formují. Spolu s Ondrášem Přibylou se budeme bavit o tzv. scénářovém plánování. Tedy o způsobu přemýšlení a práce s variantami možné budoucnosti, jaká v kontextu klimatu a energetické bezpečnosti může nastat. Konkrétně v případě energetiky zmiňujeme scénářové plánování od společnosti Shell, která analyzuje vliv na dekarbonizaci s ohledem na energetickou bezpečnost, která je v současném světě naprosto zásadní. Scénáře Shellu také berou ohled na skutečnost, že různé státy mají různé podmínky ohledně energetiky. Tyto rozdíly pak pochopitelně ovlivňují jejich přístup k dekarbonizaci. Ve výsledku zjistíme, že Trump je možná významná „figurka na šachovnici”, ale v celosvětovém dění lze očekávat, že budou převládat na něm nezávislé hybné síly vycházející z potřeb jednotlivých států a oblastí, pro něž buď dekarbonizace znamená velkou příležitost nebo se snaží zbavit závislosti na dovážených fosilních palivech. Na druhou stranu odstoupení USA od Pařížské dohody má význam bezpečnostně geopolitický, ve smyslu narušování důvěry a narušování mezinárodní spolupráce. Což dle uvedených scénářů může výrazně zpomalit potřebnou transformaci. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu. Vznik epizody podpořilo britské velvyslanectví v Praze.

  --------  

  35:01
• 82: Klima 2024 – Extrémy nejsou klíčové, rozhoduje dlouhodobý trend

  Jaký vliv má změna klimatu na ceny potravin nebo jakou hrála roli při nedávných povodních na území ČR? S Ondrášem Přibylou, zakladatelem projektu Fakta o Klimatu, reflektujeme data a události na poli klimatické změny za rok 2024. Loňský rok byl jak pro Česko tak celosvětově opět nejteplejším rokem v historii měření. Přičemž, jak zdůrazňuje náš host, samotný extrém není tak důležitý jako dlouhodobý trend. A ten říká, že se ČR otepluje v průměru o 0,35 °C za dekádu. Což má na svědomí například postupný posun klimatických pásem. Třeba smrkové lesy nyní rostou v oblastech, které jim přestávají klimaticky vyhovovat, což následně vede ke kůrovcovým kalamitám. Ačkoliv média velmi často reportují o extrémech, klimatická změna není jednorázový milník, ale dlouhodobý proces, na nějž je potřeba uvědoměle reagovat. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

  --------  

  24:14
• 81: Živě z panelové diskuze 2015-2025-2035

  Hosty je tentokrát celá sestava odborníků, kteří se společně zamýšlejí nad vývojem ochrany klimatu z pohledu několika důležitých oblastí: Martin Tengler (BloombergNEF), kterého se ptáme na technologický vývoj, jeho blízkou budoucnost a případné limity; Jan Krajhanzl (Institut 2050), který se věnuje změnám v postojích české společnosti a environmentální psychologii a sociologii; Laura Otýpková (Frank Bold) se zabývá tématy legislativy a policy making; Jan Hicl (Delta Green), jenž nabízí perspektivu podnikatele v energetice. Bavíme se o tom, co zásadního se v jejich oborech odehrálo za poslední dekádu, a nastiňujeme klíčové křižovatky a výzvy, které nás na cestě ke klimatické neutralitě čekají v následujících 10 letech. Panelovou diskuzi jsme natočili na setkání přátel a podporovatelů projektu Fakta o klimatu  symbolicky v době, kdy se blíží 10 let od uzavření Pařížské dohody. Záznam nabízí rekapitulaci, reflexi i výhled do roku 2035 – a skvěle se tak hodí pro závěr roku, kdy se často ohlížíme zpět a přemýšlíme, kam dál. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

  --------  

  48:57

Más podcasts de Ciencias

Podcasts a la moda de Ciencias

Acerca de 2050